Stálé Expozice - Moravské Vltavíny

Vltavíny jsou přírodní skla třetihorního stáří (14,8 miliónů let). Náleží do skupiny tektitů a poprvé na světě byly popsány prof. Mayerem v okolí Týna nad Vltavou v roce 1787.
První vltavíny na Moravě nalezl v roce 1878 u Kožichovic dr. František Dvorský, profesor třebíčského gymnázia. Od této doby byly zjištěny na desítkách lokalit v okolí Třebíče, Dukovan a Znojma.
Moravské vltavíny jsou svými chemickými a fyzikálními vlastnostmi odlišné od více známých vltavínů jihočeských, což souvisí s poněkud odlišnámi podmínkami vzniku. Tyto rozdíly však nejsou tak významné, aby byly v rozporu s názorem o společném vzniku všech vltavínů v souvislosti s impaktem kosmického tělesa, které vytvořilo kráter Ries v Bavorsku. Vltavíny pravděpodobně reprezentují nepatrnou část přetavených písčitých sedimentů svrchní sladkovodní molasy vyvinuté v okolí Riesu. Tavenina, vzniklá v extremních teplotních a tlakových podmínkách a ochlazená ve sklo byla vymrštěna přibližně východním směrem během exploze meteoritu.

Moravské vltavíny se vyskytují v různých typech usazenin. Nejstarší sedimenty tzv. pádové pole (Třebíč, Slavice) obsahují ostrohrané vltavíny s lesklým povrchem. Nejkrásnější, hluboce skulpturované vltavíny pocházejí z říčních písčitých štěrků u Slavětic a Dukovan. Stáří těchto štěrků není exaktně prokázáno (svrchní baden až pliocén ?). Většina moravských vltavínů byla nalezena ve svahových hlínách z doby čtvrtohor, které se vyvinuly na starších sedimentech obsahujících vltavíny (Třebíč, Štěpánovice, Mohelno). V poslední době přibyly nálezy vltavínů z pleistocenních štěrkových teras (Oslavansko, Znojemsko).
Největší sbírka moravských vltavínů byla postupně vybudována v Západomoravském muzeu v Třebíči. Většina sbírky je trvale zpřístupněna v expozici, umístěné v bývalé křížové chodbě benediktinského kláštera.