MENU

Bazilika sv. Prokopa promlouvá o kráse středověké architektury, o velikosti myšlenky a dovednosti stavitelů, o zbožnosti mnichů i štědrosti světských mecenášů. Právě klášteru, druhému nejstaršímu sídlu benediktinů na Moravě, vděčí za svůj vznik i město Třebíč. 

Rozhodnutí o výstavbě kamenného kostela na místě původního dřevěného pochází z počátku 13. století. O bohatství zdejšího konventu vypovídá nákladná a impozantní bazilika, která tehdy byla zasvěcena Nanebevzetí Panny Marie.

V první polovině 15. století se však proti bohatství kláštera obracejí nejprve husitská vojska, o několik desítek let později pak u místního opata nachází azyl Viktorin, syn českého krále Jiřího z Poděbrad, na něhož zaútočil uherský král Matyáš Korvín. Klášterní zdi sice na rozdíl od města uherskému řádění odolají, ale trvání konventu se přesto chýlí ke konci.

Majetky jsou zastaveny a začátkem 16. století mniši pod novou světskou vrchností toto místo opouštějí. S úpadkem kláštera postupně utichají i modlitby v kostele.

Doba reformovaných náboženských směrů starému klášternímu životu nepřeje. Noví zámečtí páni, rod Osovských z Doubravice, pečují více o hospodářský vzestup panství, pobořený klášter přestavují na pohodlné renesanční sídlo a kostel využívají jako zázemí pro fungování hospodářského dvora. Bazilika slouží k ustájení koní, krypta, dřívější místo posledního odpočinku mnichů, je znesvěcena a její stálá teplota ideálně využita pro uložení piva z vrchnostenského pivovaru.

Opětovné povznesení baziliky přináší teprve barokní rekatolizace, v naší historii často neprávem spojená pouze s duchovním útiskem a germanizací slovanského ducha. Na počátku 18. století je bazilika na popud hraběte Jana Josefa z Valdštejna navrácena původním bohoslužebným účelům a po velkorysé opravě nově zasvěcena sv. Prokopovi. Původní středověká stavba s prvky románskými a gotickými tehdy byla upravena ve stylu barokní gotiky, přestavbu navrhl přední český stavitel František Maxmilián Kaňka. Poslední etapu stavebního vývoje dovršil teprve počátkem 20. století jeden z nejvýraznějších představitelů moderního restaurátorství a památkové péče, architekt Kamil Hilbert.

Pro svou architektonickou jedinečnost byla bazilika sv. Prokopa zapsána v roce 2003 na seznam chráněného kulturního dědictví UNESCO.